Insuflace oxidu uhličitého (plynové injekce)

Je výkon, při němž dochází k nahromadění plynu v podkoží - k tvorbě podkožního emfyzému. Plyn se šíří do značných vzdáleností. Z podkoží je oxid uhličitý odstraňován žilním oběhem. Ztrácí se během několika desítek minut, nejvýše během několika hodin. Způsobuje na kůži místní změny, zvýšení kožní teploty, zvýšený průtok krve a má analgetický účinek.

Účinek oxidu uhličitého v podkoží:

• vzestup parciálního tlaku oxidu uhličitého a pokles pH může podporovat uvolňování kyslíku z oxyhemoglobinu (okysličeného krevního barviva)
• pokles pH v podkoží na hodnoty 6,8 a níže vede ke zvýšení permeability (propustnosti) kapilár
• pokles pH pod hodnoty 6,5 vede ke zvýšení pružnosti a snížení pevnosti původně minimálně extenzibilních (roztažlivých) kolagenních vláken (vaziva)
  

Vzdálené účinky oxidu uhličitého:

• oxid uhličitý je silným periferním vasodilatátorem
• dráždí dechové vasomotorické centrum i centra vasomotorická v míše
• vyvolává reflektorické dráždění přes chemoreceptory
• rozšiřuje koronární cévy, zlepšuje prokrvení srdečního svalu, zvyšuje jeho tonus
  a minutový objem
• dráždí vagus a vyvolává bradykardii, pokles krevního tlaku
  

Indikace k léčbě plynovými injekcemi:

• ischemická choroba dolních končetin
  
• periferní cévní diabetický syndrom
• vasoneurosy
• postflebitický syndrom, bércové vředy
• ischemická choroba srdeční se syndromem anginy pectoris
• degenerat. onemocnění kloubů a páteře s bolest. syndromem
• periarthritis humeroscapularis (zánět tkáně v okolí kloubu)
• lumbago a sacralgie (bolesti v kříži)
  

Důležité upozornění:

• O vhodnosti a místě insuflace oxidu uhličitého rozhoduje zásadně ošetřující lékař dle diagnosy a aktuálního zdravotního stavu nemocného.

Insuflaci oxidu uhličitého provádí zdravotní sestra vpichem do podkoží v místech určených ošetřujícím lékařem a vyznačených na nákresu, který je součástí předpisu této procedury.